Tatiana S. Riegel Wiki: Filmový střihač, čistá hodnota, 'Real Girl', 'The Way Way Back' & Fakta k poznání
Zjistěte Svůj Počet Andělů
Kdo je Tatiana S. Riegel?
Tatiana S. Riegel je slavná americká filmová střihačka, která se proslavila svými nezávislými filmy jako 'Lars and the Real Girl', 'The Way Way Back' a 'I, Tonya'. Riegel obdržel cenu ACE Eddie za „Nejlépe sestříhanou minisérii nebo film pro nekomerční televizi“. Tatiana S. Riegel dlouho asistovala zesnulé redaktorce Sally Menke. Sally Menke byla editorkou sedmi filmů režiséra Quentina Tarantina. Riegel má mladšího nevlastního sourozence, herečku Eden Riegel a scenáristu a hlasového herce Sama Riegela. Rodina Riegelů působí v herecké branži již desítky let a vytvořila více než tucet „webizod“ pro velmi populární internetovou sérii roku 2008 „Imaginární mrchy“. Riegel se stal členem Akademie filmových umění a věd v roce 2014. Tatiana S. Riegel střihla film 'Muži, kteří zírají na kozy' vydaný v roce 2009. 'Muži, kteří zírají na kozy' byla britsko-americká válka z roku 2009 parodický komediální film režiséra Granta Heslova. V roce 2014 sestříhala film „Million Dollar Arm“. Film „Million Dollar Arm“ byl o sportovním agentovi, který připravuje nekonvenční náborovou strategii, aby přiměl talentované indické hráče kriketu hrát Major League Baseball.
Příspěvek sdílený uživatelem Impact24 Public Relations (@impact24pr) 9. ledna 2018 v 17:46 PST
Ceny a nominace
Tatiana S. Riegel během své kariéry editorky získala mnoho ocenění. V roce 2006 získala cenu ACE Eddie za „Nejlépe sestříhanou minisérii nebo film pro nekomerční televizi“ za „Pu-239“. Riegel také získala cenu za film „Tam bude krev“ v roce 2007. Byla druhou střih - *Část týmu nominovaná na Oscara* - 'Nejlepší střih', film byl také nominován na ACE Eddie 'Nejlepší střih' a na 'Nejlepší film' roku. Za film „Já, Tonya“ získala v roce 2017 cenu American Cinema Editors Award za nejlepší sestříhaný celovečerní film – komedii nebo muzikál. Za stejný film v podobné kategorii byla nominována na Oscara 2018.
Tohle je Tonya. #ITonya teď hraje všude: odkaz na vstupenku v biu.
Příspěvek sdílený uživatelem Já, Tonya (@itonyamovie) dne 20. ledna 2018 v 7:47 PST
Čisté jmění filmového střihače
Čisté jmění Tatiany S. Riegel je 1,3 milionu dolarů.
necítí milostný mem
V rozhovoru s střihačem filmu „Já, Tonya“.
Když Riegel předal zfilmované scénáře, poskládala nesčetné množství dílků skládačky nádherně do dojemného příběhu bruslařky Tonyi Hardingové. Rozhovor s ní byl pořízen těsně předtím, než byla několik dní od nominace na Oscara. V té době Tatiana S. Riegel netušila, že byla nominována na Oscara 2018 za svůj film 'Já, Tonya'. Ve skutečnosti byla více pohlcena uvědoměním, že už možná nikdy nedostane další příležitost pracovat s jedinečným a komplexním filmem, jako je tento. Řekla: 'Musím říct, že se trochu obávám, že filmy, na kterých budu v budoucnu pracovat, nebudou tak zábavné jako tento nebo tak náročné.' Scénář filmu byl velmi náročný. Přijala neortodoxní strukturu a způsob vyprávění o vzestupu a pádu krasobruslařky Tonyi Hardingové. Tento příběh se dostal na titulky v roce 1994, kdy byla proti Tonyi Hardingové vznesena obvinění z útočného spiknutí proti její olympijské soupeřce Nancy Kerriganové. Ačkoli po tomto neslavném incidentu bylo natočeno mnoho dokumentů a filmů, film „Já, Tonya“ se ponoří hlouběji do psychiky Tonyi a jejího zvláštního vztahu s její matkou. Film nečiní žádná definitivní prohlášení, zda Tonya věděla předem o spiknutí útoku nebo ne. Její odcizený manžel a jeho společníci byli obviněni ze spiknutí, které mělo zneškodnit Nancy Kerriganovou, ale to, zda byla Tonya do spiknutí zapletena nebo ne, se ve filmu nepokusilo ukázat. Později Tonya přiznala, že se o spiknutí dozvěděla a poté už nic neřekla. Svou účast na plánování útoku stále popírá. Riegel během rozhovoru poukázal na to, že „příběh je vyprávěn z pohledu skutečné Tonyi Hardingové a [exmanžela] Jeffa Gilloolyho, s nimiž oba vedl rozhovor spisovatel [Steven Rogers]. Ale měli divoce protichůdné názory na to, co se stalo. Takže jsme se rozhodli, jak příběh představit. To je jedinečná věc na tomto [skutečném] příběhu – nikdy se nedozvíme [přesnou pravdu].“ Film má úžasné živé akční záběry, vizuální efekty a kaskadérské záběry s cílem znovu vytvořit slavné bruslařské scény, rozhovory před kamerou a archivní záběry. Dodala: „Měli jsme tři [hlavní] prvky – rozhovory před kamerou, komentáře a prolomení čtvrté zdi [ve smyslu postav dávajících POV],“ Ve scénáři byly všechny dialogy napsány pro kameru. Pro střih se tento druh stal jemným tancem, jak [tyto prvky] použít a kdy. Takže to byla otázka zkoušet různé věci. Stalo se otázkou, jak to všechno naplánovat: co chcete vidět a co potřebujete vidět a co nejlépe funguje s [odpovídajícími] snímky.“ Na konci dne má Riegel pocit, že „to byl fascinující způsob vyprávění příběhu kvůli postavám. Primární jsou pro mě vždy emoce a charakter. Tohle je opravdu tragický příběh, plný ohromných emocí, a myslím si, že nikdo z tohoto filmu neodejde s tím, že by měl [Harding] stejný pocit, jako když vešli dovnitř. Tuhle část miluji.“
Tatiana S. Riegel má jedinečný způsob, jak dát dohromady film, který dodává scénáři bezchybný a přirozený vzhled. Určitě by měla dostat více filmů jako 'Já, Tonya', protože je určitě velmi talentovaná filmová střihačka.